slavíme výročí

— výroční 25.tý ročník pěší pouti na Velehrad —

první ročník pěší poutě na Velehrad se uskutečnil již v roce 2001. Od té doby každý rok putujeme a modlíme se nohama. Přidejte se k nám - i jen na jeden den - a pojďte společně s námi poděkovat Pánu Bohu za vše co pro nás dělal a dělá.

Proč na Velehrad?

Velehrad je vlastně hlavní duchovní město Evropy a je spojeno s jejími patrony svatými Cyrilem a Metodějem. Má tedy být cílem všech duchovních cest, aby opravdu platila slova písně Zvoňte zvony: "Svolávejte odevšad na posvátný Velehrad!"

Mons. Jan Peňáz říká: "Po návratu z pěší poutě do Říma v jubilejním roce 2000 se nás lidé ptali, kam vyrazíme na další pouť, jestli zase do Říma. Každý rok nemůže být jako ten jubilejní a nedá se tam chodit tak často po sobě. A každý by si to nemohl dovolit."

V prvním roce nového tisíciletí na svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů - tedy 18. 1. 2001 - jsme se dohodli, že budeme putovat pěšky na Velehrad, kde je Panna Maria právě pod tímto jménem uctívána. Řím stojí u kolébky křesťanství v Evropě, Velehrad je Betlémem víry pro naši vlast. Když se v tom biblickém Betlémě narodil Pán Ježíš, andělé oznámili, že to bude "radost pro všechen lid" (Lk 2,10), a vyzvali pastýře, aby se nebáli. Proto si přejeme, aby z putování měli radost všichni - ti, kteří se vydají na cestu, i ti, kteří sami nemohou a snaží se v duchu jít s námi a nějak nás podpořit.

Pouť jsme naplánovali na předposlední týden v srpnu - žáci, studenti i učni mají ještě týden prázdnin a učitelé mohou v posledním prázdninovém týdnu klidně nastoupit do škol. Jen podle map jsme od stolu určili dvojí trasu na Velehrad: ze Znojma a z Velkého Meziříčí. Vycházelo to na 4 dny a denně 33 km. Když jsme pak v srpnu 2001 vyšli, díky Bohu se potvrdilo, že se tyto vzdálenosti dají ujít i s větší skupinou, i s poutníky různého stáří či mládí.

Posledního dne se k nám přidali další poutníci, kteří přijeli autobusy, aby měli podíl na naší pouti. Byli nadšeni stejně jako otec biskup, který měl v sobotu v poledne pro všechny závěrečnou mši svatou. Mnoho poutníků pak řeklo: "Za rok půjdu zase." A poctivě křesťansky dodávali: "Dá-li Pán Bůh."

A On dal, že letos se můžeme těšit už PO DVACÁTÉ PÁTÉ.

Tímto putováním ukazujeme vděčnost svatým Cyrilu a Metoději za poselství víry, které nám přinesli, a prosíme, aby jejich dědictví v našem národě i světadíle opravdu žilo. Modlíme se i na další úmysly, zvláště za církev a vlast, za mír, za vláhu a úrodu, za děti, za rodiny, za nemocné, trpící a duše v očistci a za obrácení ubohých hříšníků.

Celá pouť má duchovní program, snad se dá považovat za duchovní obnovu na nohou. Zpívají se písně staré i nové a najde se čas i na trochu zábavy, aby to opravdu byla "radost pro všechen lid".

Odvažujeme se také přát si, aby naše putování bylo především ke slávě Boží a cti Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, k povzbuzení víry a věřících a k potěšení všech.

Radost pro všechen lid...